Makarov PM

Makarov PM

pistole samonabíjecí

Makarov

PM

ráže  :  9mmMakarov

kapacita  :  8r.

délka hlavně  :  93,5mm

hmotnost  :  730g

- Použitá pistole Makarov PM , je ve velmi pěkném , originálním stavu . Tařka se z ní nestřílelo . Vývrt hlavně je čistý / lesklý . K dispozici je náhradní zásobník a původní služební pouzdro .

Pistole Makarov neboli PM (rusky Пистолет Макарова , romanizováno - Pistolet Makarova , je sovětská samonabíjecí pistole . Pod vedením Nikolaje Fjodoroviče Makarova se v roce 1951 stala standardní vojenskou a miliční zbraní Sovětského svazu Krátce po druhé světové válce Sovětský svaz obnovil své plány na nahrazení pistolí TT a revolverů Nagant M1895 .Přijetí budoucí útočné pušky AK degradovalo pistoli na lehkou a praktickou zbraň pro sebeobranu . TT se pro takovou roli nehodila , protože byla těžká a objemná . Pistole Tokarev navíc postrádaly pojistku a zásobníky se považovaly za příliš snadno ztratitelné .V důsledku toho byly v prosinci 1945 vypsány dvě samostatné soutěže o novou služební pistoli , a to o pistoli ráže 7,62 mm a 9 mm .Později bylo usouzeno , že nový náboj ráže 9,2×18 mm, navržený B. V. Seminem , byl pro zamýšlenou roli nejvhodnější . Nižší tlak náboje umožňoval praktický provoz s přímým blowbackem (snížení nákladů a složitosti zbraně) a zároveň si zachoval nízký zpětný ráz a dobrou zastavovací energii  .Soutěže se zúčastnilo několik inženýrů, včetně Korovina, Baryševa, Vojevodina, Simonova, Rakova, Klimova, Lobanova, Sevrjugina a Makarova. Zvláštní důraz byl kladen na bezpečnost, uživatelskou přívětivost, přesnost, hmotnost a rozměry .Po přísných testech manipulace, spolehlivosti a dalších testech se Makarovova konstrukce , ovlivněná německou pistolí Walther PP ,  odlišovala od ostatních svou naprostou jednoduchost í, vynikající spolehlivostí , rychlou demontáží a robustností .Během dubna 1948 měla Makarovova pistole 20krát méně poruch než konkurenční Baryševovy a Sevrjuginovy ​​protějšky a měla méně součástí . Pistole byla proto v roce 1949 vybrána k dalšímu vývoji a optimalizaci pro hromadnou výrobu .V iževském závodě byly připraveny nástroje pro výrobu. Po mnoha významných konstrukčních změnách a úpravách byla zbraň v prosinci 1951 oficiálně přijata jako „9mm pistole Makarova“ neboli „PM“.